Sociální podnikání – sebehodnocení

právní forma, která se obecně vyznačuje těmito rysy: forma akciové společnosti, kterou obvykle používají organizace zaměřené na zisk, obvykle je zřízena s obchodním cílem rozdělovat zisk mezi akcionáře, vlastní ji její akcionáři a zisk se obvykle přerozděluje mezi akcionáře úměrně jejich podílům.

snahou je vybudovat silnější sociální organizace tím, že se jim poskytuje finanční i nefinanční podpora s cílem zvýšit jejich sociální dopad. Mezi podporovanými organizacemi mohou být charity, sociální podniky nebo sociálně iniciované komerční podniky s přesně danou organizační formou, která podléhá právním a kulturním normám dané země.

Nástroj, který překlenuje propast mezi dluhem a kapitálem/grantem prostřednictvím určité formy účasti na zisku. Zahrnuje poskytnutí vysoce rizikové půjčky, jejíž splácení závisí na finanční úspěšnosti sociálního podniku.

investice učiněná jednotlivým investorem, který si koupí a prodá cenné papíry pro své osobní účely a nikoli pro jinou společnost nebo organizaci.

právní forma, která se obecně vyznačuje těmito rysy: družstvo je společně vlastněné a demokraticky řízené lidmi, které v něm pracují, obchodují skrze ně nebo používají jeho produkty a služby; může sledovat takřka jakékoli poslání, pokud pro něj existuje společná ekonomická, sociální nebo kulturní potřeba či zájem, který sdílí členové družstva; může přerozdělovat zisk mezi své členy.

subjekty, které v praxi fungují jako sociální podniky, ale nelze je snadno odlišit od ostatních podniků.

je proces, kdy sociální podniky obdrží kapitál nebo peníze, nebo obecněji na obchodní účely; obvykle pochází od příslušných finančních subjektů.

financování dluhu je využití půjčených peněz k financování podniku, buď tradičního nebo sociálního podniku. Obvykle se dluh dělí na dvě kategorie: krátkodobý dluh na financování každodenního provozu a dlouhodobý dluh na financování aktiv podniku. Ke splacení krátkodobých půjček obvykle dochází za méně než jeden rok. Dlouhodobé dluhy se splácejí delší dobu.

nevratné peníze, majetek, služby nebo cokoli jiného mající hodnotu, které jsou převedeny organizaci, aniž by byla dárci udělena jakákoli forma vlastnických práv. Někteří investoři občas používají „vratné granty“. To se může týkat vrácení celého grantu nebo jeho části, podmíněné dohodnutou událostí. Může být například udělen grant na získání dalších financí (fundraising). Pokud je však fundraising úspěšný nebo překročí dohodnutou úroveň, část grantu se vrací.

přidělení finančních prostředků na akce zaměřené na dopad, které kombinují různé typy finančních nástrojů a investorů.

tyto iniciativy jsou dlouhodobé závazky skupiny důležitých hráčů z různých odvětví vztahující se ke společnému programu na řešení konkrétního sociálního problému. Jejich kroky jsou podporovány společným měřicím systémem, aktivitami, které vedou ke vzájemnému posilování, a neustálou komunikací; zaměstnance dodává nezávislá páteřní organizace.

forma investice, jejímž cílem je generovat sociální dopad i finanční návratnost. Známá také pod názvem 3D investice, jelikož při rozhodování o investici se přihlíží nejen k rizikům a návratnosti, ale zohledňují se také sociální a environmentální dopady. Liší se od zodpovědného investování nebo investování s environmentální, sociální a správní odpovědností (ESG), protože vyhledává příležitosti pro pozitivní sociální, environmentální nebo kulturní dopad.

tato práce pomáhá podnikům připravit se na přijetí dluhu, kapitálu nebo jiného druhu investice. Osobám, které nepřikročí k investici, může práce na investiční připravenosti pomoci lépe porozumět fungování peněz a nabýt jistoty při přípravě obchodních a finančních modelů. S investiční připraveností mohou podnikům pomáhat podpůrné organizace nebo investoři.

Označuje všechny typy majetku vlastněného podnikatelem nebo podnikem, včetně hotovosti a aktiv. Mezi další formy kapitálu patří nemovitosti, zařízení, lidské zdroje a duševní vlastnictví (seznam není vyčerpávající).

Financování poskytované investorem organizaci, která investorovi uděluje vlastnická práva. Tato práva umožňují investorovi podíl na zisku organizace, obvykle formou dividend. Kapitáloví investoři jsou různí, patří mezi ně zakladatelé společnosti, přátelé, rodina, instituce a neformální investoři. Zdrojem kapitálového financování pro sociální podniky mohou být dobročinné fondy rizikového kapitálu. Novější – a stále ještě experimentální – způsoby vlastnění (např. ve Spojeném království tzv. „community interest company“) umožňují nákup kapitálu, ale s omezením finanční návratnosti.

nezajištěné půjčky nebo podřízené půjčky s možností (buď pro dlužníka nebo věřitele) převedení na kapitálový podíl. Tuto možnost převedení může provést poskytovatel finančních prostředků nebo dobročinná organizace, když se neočekávaně zvýší šance na finanční návratnost, čímž se nabízí možnost vygenerovat další návratnost investice v podobě vlastnění kapitálového podílu s potenciálem dalšího růstu, spíše než půjčka s omezenými finančními zisky. Případně lze tento nástroj použít v situacích, když je šance na zplacení půjčky nižší, než byla původní očekávání. Sociálnímu podniku se tak nabízí možnost zbavit se závazku a převést ho na formu financování, kterou nelze požadovat zpět.

je to finanční nástroj, jehož cílem je reflektovat některé charakteristické rysy akcií (prioritních nebo kmenových). Nejedná se však o dluh ani o kapitál a obvykle má strukturu investice, přičemž splátka se váže na finanční výkonnost příjemce této investice (např. splátka je vypočtena jako procento budoucích příjmových toků příjemce investice).

forma financování, kdy má investor podíl na produktu nebo službě a na oplátku za investici je mu vypláceno procento z přebytku.

právní forma, která se obecně vyznačuje těmito rysy: je založena jedním nebo více „zakladateli“, přiděluje aktiva na podporu sociálního poslání, může být zřízena za účelem sledování několika sociálních poslání (např. dobročinná, umělecká, kulturní nebo náboženská poslání); aktiva a přebytky lze využít pouze pro sociální poslání uvedená v ustavující listině a nepřerozdělují se.

konec vztahu mezi investorem a podnikem. Povaha odchodu bývá obvykle dohodnuta před samotnou investicí. V případě charity je zakladatel ideálně nahrazen skupinou jiných zakladatelů. Časový rámec pro odchod se může dohodnout na začátku. V případě sociálního podniku může být s odchodem spojeno například splacení půjčky a časový rámec závisí na komerční úspěšnosti podniku. Odchod může být důsledkem prodeje podniku jinému sociálnímu podniku nebo častěji komerčnímu podniku.

forma spolupráce mezi orgány veřejné zprávy a soukromým sektorem, jehož cílem je modernizovat dodávku strategických veřejných služeb.

jsou peníze použité na počáteční investici do začínající společnosti, projektu, ověření koncepce nebo počátečního rozvoje produktu.

jsou to typy půjček, které se investorům splácejí jako poslední, ale před vlastním kapitálem. Investoři mají status podřízených investorů ve vztahu k běžným nebo prioritním dluhům, a tudíž jsou v případě jakýchkoli splátek na řadě až po držitelích prioritních pohledávek. Jelikož podřízený dluh představuje vyšší riziko, obvykle má vyšší úrokovou sazbu nebo výnos. 

základní právní struktura, kterou podnik přijme a ke které se primárně vztahují právní předpisy, nařízení a daňová pravidla daného členského státu. Příkladem právní formy je jednočlenná společnost, partnerství, nadace, sdružení, družstvo a právní formy akciových společností, které se (v místních obdobách) vyskytují ve většině členských států. Ústavní, statutární a precedenční právo obvykle přistupuje ke každé právní formě jako k jinému druhu nebo typ právní struktury.

právní status se váže k několika právním formám a většinou je určován daněmi, jako například v případě a) daňových úlev na dary a daně z příjmu, které platí pro určité formy nadací, sdružení a neziskových společností; a b) daňového statutu integrační podnik, který existuje v některých zemích. V některých zemích existují další příklady daňových statutů, které se vážou k právním formám naplňujícím místní interpretaci pojmu „sociální podnik“ nebo „sociální hospodářství“.

peníze investované do podniku, které mají jako první nárok na splacení. Obvykle je představuje cenný papír ve formě prvního břemene na aktivech společnosti. V případě jakékoli splátky nebo likvidace mají věřitelé, počínaje prioritním dluhem, prioritu před kapitálovými investory.

právní forma, která se obecně vyznačuje těmito rysy: skupina jednotlivců nebo subjektů organizovaná na základě písemné dohody prosazovat společné poslání; může být zřízena za účelem sledování několika sociálních poslání; zisky se využívají pro účely uvedené v ustavující listině a zpravidla se nerozdělují mezi členy ani jiným způsobem nepřerozdělují.

členské státy EU si mohou vyhradit právo účastnit se zadávacích řízení určených konkrétní skupině provozovatelů nebo pro konkrétní typ služeb.

zadávací řízení se může odkazovat na sociální a pracovní normy, které musí dodavatelé splnit, aby se mohli účastnit soutěže o veřejné zakázky. K tomuto účelu mohou veřejní zadavatelé používat sociální doložky.

sociální dopad se většinou definuje s odkazem na čtyři klíčové prvky: i) hodnota vytvořená v důsledku něčí činnosti; ii) hodnota pro příjemce a všechny ostatní dotčené strany; iii) dopad, který zahrnuje pozitivní i negativní účinky; iv) dopad, který je posuzován podle referenční hodnoty v podobě toho, jaká situace by panovala bez navrhované činnosti.

veřejní zadavatelé mohou v zadávacích řízeních brát v úvahu sociální faktory s cílem dosáhnout udržitelného rozvoje, a sociálních a environmentálních cílů. Sociální faktory mohou být zahrnuty do technických specifikací, výběrových kritérií, kritérií pro udělení a ustanovení o plnění smlouvy. Sociální faktory lze kombinovat s ekologickými faktory v rámci integrovaného přístupu k udržitelnosti při zadávání zakázek.

je subjekt v sociálním hospodářství, jehož hlavním cílem je mít dopad na společnost, a nikoli dosáhnout zisku pro vlastníky nebo akcionáře. Poskytuje zboží a služby pro trh v duchu podnikatelských zásad a inovativním způsobem a zisk využívá primárně k dosažení sociálních cílů. Je spravován otevřeně a zodpovědně a především zapojuje zaměstnance, spotřebitele a zainteresované strany, které jsou jeho komerční činností zasaženy.

sociální podniky, jejichž hlavním cílem je profesní integrace – v rámci samotného podniku nebo do běžných podniků – lidí, kteří mají závažně potíže na pracovním trhu. Integrace se dosahuje pomocí výrobní činnosti a na míru šitých následných opatření, nebo prostřednictvím odborné přípravy, která pracovníkům přináší kvalifikaci. Tento typ podniků působí v různých odvětvích.

situace, kdy podnikatel zakládá a rozvíjí podnik pouze s využitím vlastních finančních prostředků a výnosů z podnikání.

forma dlouhodobého kapitálu. Investor je ochoten finančně investovat do podniku, aniž by v blízké budoucnosti očekával finanční návratnost. Investor odkládá vrácení financí obvykle do té doby, než bude dosaženo nějakého dohodnutého cíle, např. dohodnuté míry obratu. Mezitím se investor zaměřuje na sociální dopad podniku. Impulsem pro splátky nebo požadování úroků může být fakt, že podnik neplní cíle v oblasti sociálního dopadu.

vědomá touha dát dar na rozdíl od darování něčeho omylem nebo pod tlakem.

závazek třetí strany pokrýt část ztrát ve vztahu ke splácení půjčky. Může je poskytovat vláda a/nebo sdružení soukromých podniků. Jsou kryty fondem vystupujícím jako kolaterál.

„veřejným zadavatelem“ může být stát, regionální nebo místní úřad, veřejnoprávní subjekt nebo sdružení tvořené jedním nebo více podobnými úřady nebo veřejnoprávními subjekty.

půjčka, která musí být splacena, pouze pokud projekt dosáhne určitých předem definovaných milníků. Pokud těchto milníků není dosaženo, převede se vymahatelný grant na grant. Tento mechanismus je možné využít v případě, kdy úspěch projektu umožňuje sociálnímu podniku splatit půjčku investora do projektu se sociálním dopadem.

týká se nákupu zboží, služeb a práce vládou a státem vlastněnými podniky. Jelikož zadávání veřejných zakázek zaujímá významný podíl peněz daňových poplatníků, očekává se, že je budou vlády provádět účinně a dodržovat etické zásady, aby byla zajištěna vysoká kvalita dodaných služeb a chráněny veřejné zájmy.

úvěry mohou být zajištěné financovaným majetkem nebo veškerým majetkem podniku, nebo mohou být nezajištěné, což znamená, že pokud financovaná iniciativa nevygeneruje příjem a není dostatek prostředků z jiných zdrojů, investor ztratí všechny své peníze nebo jejich část.